Skaličany

Název obce je odvozen od „lidí bydlících na skalici či na skalce“, což je zřejmý odkaz na podloží obce, které je kamenité a skalnaté. Název Skaličany je staročeský a až v říjnu roku 1924 byla obec na základě výnosu ministerstva vnitra přejmenována na tento dříve užívaný název. Do této doby se vesnice oficiálně jmenovala Skalčany a dodnes můžeme v běžném hovoru zaslechnout toto označení z německého názvu Skaltschan.

Skaličany jsou zasazeny v členité krajině plné rybníků a v dolině mezi lesními porosty. Kulturní dominantou obce je kaplička sv. Jana Nepomuckého vystavěná v roce 1866. Mezi kulturní dědictví patří i boží muka „sv. Anna“ z roku 1775, sv. Ján a křížky v okolí obce. Vzhled obce krášlí zachovalé klasicistní štíty selských usedlostí č.p. 4 a č.p. 2. Výměra katastrálního území Skaličany činí 673 ha, přičemž dříve bývala větší (více než 900 hektarů), jelikož obec měla i 2 osady a to Újezd u Skaličan a část Chobota. Samostatnost obce byla ukončena v roce 1974, kdy došlo ke sloučení Skaličan s Blatnou, a po listopadových společenských změnách v roce 1989 Skaličany nevyužily možnost opětovného osamostatnění a zůstaly pod správou Blatné jako její místní část s funkčním osadním výborem. První písemná zmínka o Skaličanech pochází z roku 1411. V roce 2011 proběhly oslavy výročí 600 let od první písemné zmínky a byla vydána kniha mapující historii obce.

Významným spolkem působícím v obci je sbor dobrovolných hasičů, který si v roce 2019 připomněl 120 let své existence a který je tahounem společenského i sportovního dění. V obci se konají tradiční akce jako je velikonoční rachtání, pálení čarodějnic, stavění májky, pouťový víkend se sousedským posezením, dětský den, loučení s létem, netradiční posvícenský fotbálek, Mikuláš a čerti či zdobení vánočního stromu. V posledních letech dochází svépomocí místních obyvatel a přátel obce k rekonstrukci obecního domu zakoupeného roku 2016 a který by se měl stát důstojným centrem společenského dění.

Skaličany pohledem o rybníka Pýcha (Pejcha):